Malování světlem, zachycení pohybu na fotografii jako by to bylo video: Německý fotograf Martin Duerr chtěl zjistit, zda by se mohly jeho kreativní nápady stát realitou. Ve svém projektu LUMIX Dance fotografoval tanečníky ve třech různých scénách pomocí různých druhů světla a barev na tělo. Výsledky byly ještě lepší než doufal. „Fotografie z prvního setkání vypadaly jako malby. Pokročilá technologie uvnitř fotoaparátu LUMIX S5 to vše umožnila.“
Duerr není „přirozeným fotografem“ jak je rád označuje. „Začal jsem jako ilustrátor a grafický designer. Stále rád „kreslím“ do mých fotografií, ale v tomto případě používám fotoaparát. V tomto projektu jsem chtěl dosáhnout dvou věcí: malovat světlem a fotografovat osoby, ale ne jako statické objekty v rámečku obklopeném čarami, které někdo „namaluje“ se světly na obloze. Chtěl jsem zachytit emoce a pohyb, stejně jako na videu. Místo kopírování těchto typů snímků, které snadno najdete na internetu, jsem to chtěl udělat po svém.“ Obrátil se na Dr. Helgi Schweizera, 82letého psychologa s desetiletími zkušeností vnímání světla.
Dr. Schweizer zkoumal efekty různých typů světla na lidi: jaký druh světla činí osoby šťastné a plné energie a co je například deprimuje. Společně jsme přišli na nápad využít kostku a pružné látky jako kreativní katalyzátor fotografií. Má také hodně zkušeností s tancem a projekcí světla.“ První focení bylo o získání pocitu z režimu Živý kompozit, nové funkce fotoaparátu LUMIX S5. „Pracovali jsme s akrobatkou Lexa Lee. Její rozsah pohybů byl neuvěřitelný! Díky jednoduchosti práce s režimem Živý kompozit jsme mohli hned začít fotografovat. První fotografie vypadaly skvěle, stejně jako malby.“
Při druhém a třetím fotografování pracoval s Hany Phan, další tanečnicí. „Od prvního po třetí focení se fotografie stávaly stále abstraktnější. V druhém focení jsme použili externí osvětlení a ve třetím barvy na tělo a černé světlo. S5 odvedla skvělou práci: neměla problém s detekcí tváře tanečnice ve velmi tmavých podmínkách. Redukce šumu byla také velmi dobrá.“
Duerr hodně fotí módu. „Pak pracuji s panely pozadí a vím, jaké typy fotografií jsou potřeba. U tohoto projektu jsem nevěděl, co očekávat, protože světelné podmínky se měnily s polohou světel a pohyby tanečnice. Nepracovali jsme na panelu pozadí, jednoduše jsme začali experimentovat s tanečníky, osvětlením a barvami.“
Také tanečníkům předem nic zdlouhavě nevysvětloval. „Jenom jsem jim řekl směry a rychlosti, jakými by se měli pohybovat. Vytvořili si vlastní interpretace a opravdu se tancem vyjádřili. Byla to velmi intenzivní forma spolupráce, nejen pro ně, ale i s Dr. Schweizerem.“ Opravdu ho bavilo pracovat na tomto projektu. „Byla to šance si hrát a experimentovat s různými typy osvětlení, s pohybem, vyjádřeními a emocemi, šance zachytit pohyb na jednom snímku, pracovat v týmu a být kreativní. Nemohu se dočkat, až budu dělat další podobný projekt.“
Martin Dürr
Martin Dürr se narodil v německém Mnichově, kde také vyrůstal. Svou kariéru zahájil jako ilustrátor a grafický designér a pracoval pro mezinárodní společnosti až do roku 2014, kdy se začal věnovat fotografování portrétů a módy. Na základě všech svých zkušeností si vytvořil vlastní jedinečný styl fotografování, kterým se proslavil. Neomezuje se hranicemi žánrů, nechává volný průchod své kreativitě a fotí v různých stylech scenérie abstraktní i pompézní – vždy s cílem vytvořit snímky, na které divák dlouho nezapomene. Mezi klíčové předpoklady pro úspěšné fotografování podle Martina patří schopnost navázat správnou komunikaci mezi všemi účastníky focení. Nezáleží přitom na „typu“ focení: ať už se jedná o workshop, reklamu, focení portrétu v soukromém prostředí nebo módní focení se skvělým týmem. Pokud při fotografování mluví všichni stejným jazykem, otevře se tím brána hojnosti nápadů, jejichž výsledkem bývají fascinující snímky.
Navštivte ambasadorský profil Martina Dürra